Rakousko 2005 - Lienz

V neděli dne 23.ledna se shromáždili studenti a přátelé naší školy s lyžemi, snowboardy a ostatními zavazadly před naší školou, a tak začal náš lyžařský výcvikový zájezd do rakouských Alp. Cílem naší cesty bylo lyžařské středisko Zettersfeld - Hochstein, které se nachází na svazích rakouského pohoří Vysoké Taury, v blízkosti nejvyšší hory Rakouska Grossglockneru. Na cestu jsme se vydali moderním autobusem po tradičním nakládání zavazadel, kdy se už zdálo, že se všechny ty sportovní potřeby a zásoby nemohou do útrob nákladového prostoru vejít. Ale nakonec jsme vyjeli jen s mírným zpožděním po osmé hodině večer. Cestou panovalo na území Čech opravdu zimní počasí. Ale za hranicemi sněhu ubylo a cesta nerušeně pokračovala. Ráno před devátou hodinou jsme dojeli do města Lienz a odtud jsme pokračovali několik kilometrů do osady Liesach .Zde jsme cestu ukončili v hotelu Leisachewirt. Překlad toho názvu by mohl být tichý a útulný a také by to odpovídalo povaze tohoto hotelu i přes jeho poměrnou rozlehlost a typický horský vzhled. Zde jsme se ubytovali a po krátkém odpočinku a převléknutí do sportovního oblečení jsme odjeli na stanici kabinové lanovky s názvem Zettersfeldbahn v nadmořské výšce 728 m.n.m, která byla branou do střediska Zettersfeld. Nebylo zde mnoho sněhu, a tak jsme se smíšenými pocity nastoupili do kabin lanovky a překonali převýšení 1084 m. Ale zde se nám už naskytl obraz opravdu alpský. Pouze sluníčko se trochu schovávalo za mraky. Vyjeli jsme ještě výše sedačkovou lanovkou a nebylo snad účastníka zájezdu, který by si při výstupu nevšiml velkého červeného displeje teploměru, který ukazoval -14°C. Nefoukal však vítr, a tak jsme se v předem určených družstvech s radostí spustili ze svahu k prvním průzkumným jízdám. Ukázalo se, že toto středisko je určeno spíše pro vyznavače rychlé jízdy s využitím moderního carvingového stylu. První den rychle uběhl a mráz jsme překonávali krátkými přestávkami v místních bufetech nad hrnky horkého čaje……. Po čtvrté hodině odpolední jsme opět sjeli lanovkou do základního tábora a zde nás čekal autobus. Přesunuli jsme se zpět do našeho hotelu a po dobré večeři jsme pociťovali únavu a všichni byli rádi, že se mohou v klidu a pohodlí vyspat.. Ráno byl po snídani stanoven odjezd až na desátou hodinu, neboť jsme měli zprávy , že ve středisku Zettersfeld se pohybují teploty okolo 17°C pod nulou. Dá se říct, že se teplota i po ostatní dny nijak nezměnila a tak jsme zůstali po celý pobyt lyžovat ve středisku Zettersfeld, neboť ve výše položených střediscích teplota klesala pod -20°C. Poslední dva dny se ale sluníčko více snažilo a byly vidět rozjasněné štíty okolních hor i tváře účastníků naší výpravy. V pátek odpoledne jsme si naposledy sjeli svah a každý se po svém se rozloučil s horami. Myslím si však, že přání, ještě někdy se sem vrátit, bylo přáním většiny. Do Kolína jsme se vrátili v sobotu 29.ledna v časných ranních hodinách. Následovalo chvatné rozloučení s kamarády, učiteli, přáteli, nezbytný zmatek se zavazadly a přesun domů. Až teprve poté,když se člověk zastavil a převyprávěl své dojmy svým nejbližším, začaly se vybavovat první vzpomínky. Rádi se k nim budeme vracet.